Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.
Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině.

5. kapitola - Co řekl Arill

30. prosince 2011 v 21:50 | Sarah a Mackenzie |  Runy šesti sil
Tým vtrhl do domu. Mnoho oken bylo roztříštěných a nábytek byl na špatných místech a lehce ohořelý. Uprostřed místnosti byl vyhořelý kruh a kousek od něj leželo nehybné tělo.
"Isabel!" vyjekla Sára a rozběhla se ke kamarádce.
"Počkej!" zarazila ji Kate, "Nedotýkej se jí! Ještě to můžeš zhoršit!"
Sára se zarazila a pohlédla na drobný obličej plný modřin a škrábanců.
"Mluvil o cenně bolesti, možná jsou ta zranění způsobena magií a s tím nemůžeme jít do zdejší nemocnice," řekl Andre.
"Máš pravdu," ozval se z vedlejšího konce místnosti Sam, "Ale není to dílo čaroděje, nýbrž démona."
"Démona?" zamrkal Alex.
Sam zvedl dvě poškozené knihy o vyvolávání.
"Bože, ta je pitomá!" zaklela Kate, "Doufám, že to stálo za to! Alexy, ty se Sárou doneste Isabel do naší nemocnice. Jacku, běž jim otevřít průchod!" Jack přikývl a odešel.
Alex otočil Isabel na záda a stáhl obličej při pohledu na její zbědované tělo.
"Doufám, že omdlela brzo. Tohle není něco, co by bylo dobré protrpět," řekl a opatrně ji zvedl ze země. Následoval Sáru do sklepa.
"Myslím, že to nebude tím, že Isabel nezvládla tu sílu," řekl Sam, který stál u kruhu a prohlížel si knihu. Ostatní za ním došli.
Sam se zlehka dotkl spáleného lina a cítil zbytky silné a prastaré magie.
"Kniha byla otevřená na démonovi jménem Rauliun. Nejedná se sice o slabého démona, ale Isabeliny síly by na něho bez problémů stačily. Navíc to není démon, co by s si jako cenu žádal bolest. Rauliun žádá zlato a drahé kameny. A Isabel není zas tak hloupá, aby vyvolala nějakého silnějšího démona. V těchto knihách stejně moc silní démoni nejsou. Všechny by je zvládla."
"A co se teda mohlo stát?" zeptal se Andre.
"Sálá to tady prastarou magií. Neříkejte mi, že to necítíte. Byl to neskutečně mocný démon. Nevím ale jak je možné, že se vyměnil s Rauliun a proč nechal Isabel na živu. Zřejmě chtěl, abychom slyšeli jeho slova. Démon si nestanovuje cenu za vyvolání, jen za informace. Takže jestli teď Isabel umře, nebudeme o Temných vědět nic."
"Jak víš, že se ptala na Temné?" zajímal se Andre dál.
"Na co jiného? Co jiného by ji trápilo tak moc, aby kvůli tomu volala démona pravdy? Rýma? Téměř všechno se může dozvědět od duchů, ale o Temných ti nic nevědí. Měli bychom jít za nimi a čekat, jestli se probere."
"K čemu to bude, jen z toho budeme nervózní… Tohle bude chtít uklízecí četu!" povzdychla si Kate.
"Nevím, jestli ta tvá uklízecí četa udělá něco s prastarou magií," prohodil posměšně Oliver.
"No vidíš," chytila se příležitosti, " Tak s tím něco uděláš ty. Samozřejmě, že ti pomůžeme! Alespoň si zkrátíme čekání! Rychle do práce!"
I přes hlasité protesty začali dávat dům zase do kupy.

"Řeknete mi konečně, co se stalo?!" pohlédl Andre starší do zpětného zrcátka, ve kterém se odráželi dva z jeho týmu. Alex seděl na sedadle spolujezdce.
Sára, která měla Isabelinu hlavu v klíně řekla: "Sam říká, že se pokoušela vyvolat nějakého démona."
"Na podrobnosti se budeš muset zeptat detektiva Sama. Nebo až Isabel," řekl Alex. Nemocnice už byla konečně na dohled. Jenom ta nebyla omezena zákony o novodobé technice.
Netrvalo dlouho a Isabel byla v péči doktorů, zatímco trojice seděla na chodbě. Seděli mlčky.
"Myslíte, že bude v pořádku?" špitla Sára nakonec.
"Kdo ví, doufejme, že ano. Doktoři jsou schopní," řekl Andre.
"Mě by spíš zajímalo, co ji k tomu vedlo," zavrtěl hlavo Alex.
"Démoni jsou velmi informovaní tvorové. Zřejmě chtěla něco zjistit," napadlo Andreho. Alex jen přikývl.
"Jdu na záchod," prohlásila Sára a odešla. Chvíli potom se objevil doktor a řekl: "Její stav je stabilizovaný. Rány nejsou nijak vážné, ale je jich hodně. Nic nemá zlomeného. Ty mdloby si přivodila sama. Asi kvůli bolesti se rozhodla dočasně uchýlit do světa duchů. Teď je vzhůru."
"Můžeme s ní mluvit?" tázal se Alex.
Doktor zaváhal. "Léčitelé odvedli dobrou práci, ale rány jsou způsobeny magií a špatně se hojí. Jestli s ní chcete mluvit, tak jen na chvíli. Nesmí se moc namáhat."
"Ona je taky léčitelka, dostane se z toho," ujišťoval optimisticky doktora. Ten přikývl a odešel.
"Běž za ní, já tady počkám na Sáru," řekl Andre. Alex přikývl a vešel do pokoje. Isabel vypadala mnohem lépe, ale stále ne dost.
"Alexy?" zachraptěla.
"Jo, jak ti je?" Posadil se v židli vedle postele.
"Zle. Byl moc silný…"
"Ty jsi vyvolávala démona, viď? Přecenila jsi své síly," hádal. V tu chvíli se otevřeli dveře. Sára se z nich vyřítila a nemotorně kamarádku objala.
"Au!" zaúpěla Isabel.
"Promiň! Já jsem ráda, že jsi živá!"
"To mi všichni. Co se stalo? Pokud se na to zatím necítíš, nemusíš nám to říkat," řekl Andre.
"To je dobrý. Já jsem chtěla vyvolat démona pravdy. Psali, že ví vše, o čem se šustne. Chtěla jsem se dozvědět o Temných… Ale nepřišla ona. Dělala jsem vše podle návodu, ale přišel Arill, démon mezi démony. Taky si říkal…"
"Arill? To jméno mi něco říká," hlesl Andre.
"Přijala jsem jeho nabídku. Říkal, že nechce víc, než by chtěla Rauliun… Lhal. Jeho cenou byla bolest. Ale alespoň to za ty informace stálo."
"Co ti řekl?" zajímal se Alex.
"Temní chtějí něco vyvolat. Pradávné zlo. Arill je prý jeho součástí. Prý je to zlo starší jak svět duchů i starší jak čas. Má zničit celý svět. I Temné, kteří si to riziko neuvědomují…"
"Jistě! Arill! Existují o něm legendy! To je spojenec-" Andre se odmlčel a celý zbledl.
"Ano. Říká se jim Bezduší. Nejmocnější zlo na světě. I temnota sama se jich bojí."
"Říkáš, nejsilnější zlo, ale ne nejsilnější věc," neuniklo Sáře.
"Ptala jsem se na možnost jejich zastavení. Existuje. Ale nevím, čím a jak."
Obličeje, které se náhle rozjasnily zase pobledly.
"Ale přesto něco vím. Dají se zničit starou zapovězenou magií světa. Ptala bych se dál, ale Arill řekl, že další zvýšení ceny už bych nepřežila. Dál už to asi znáte…" hlesla.
"Zapovězená magie světa? Omluvte mě, ale něco takového rada musí vědět! Uvidíme se později!" řekl Andre a chvatně odkráčel.
"A co vy? Chytili jste Temné?" zajímala se Isabel.
"Ne, utekli. Ale Sam našel v tom kostele rozbitou pečeť. Možná že to s tím má něco společného…" řekl Alex.
"Bezduší musí být zapečetěni. Dobrovolně by asi neusnuli," přitakala Isabel.
"Tak, už byste měli jít, pacientka potřebuje taky odpočinek!" objevil se ve dveřích doktor.
Isabel chtěla protestovat, ale po jeho varovném pohledu raději mlčela.
"Uvidíme se brzy. Vyléčím se coby dup!" pousmála se Isabel. Musela se ovládat. Bolelo to.
"Jo, ahoj, zítra přijdu zas, tedy jestli se do té doby nevyléčíš!" zvolala ještě Sára a Isabel osaměla. Lehla si do méně bolestivé polohy a sama si začala léčit rány.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama